1939 — 1989

4
Konec a nový začátek
Se začátkem války se stahují mračna i nad továrnami koncernu Thonet-Mundus. V září 1939 dosadila nacistická okupační moc prostřednictvím kroměřížského Oberlandratu do továrny v Bystřici pod Hostýnem oficiálního hlídače, Franze Schieferdeckera. V česko-slovenských továrnách značky Thonet-Mundus byla výroba omezena již před vypuknutím druhé světové války. Ostatní provozy pak za války také přešly na vojenskou výrobu. V Koryčanech se například vyráběla dřevěná křídla pro školní letadla Arado, v ostatních továrnách, včetně Bystřice pod Hostýnem, pak mimo jiné i bedničky na munici a pažby pušek. V německém Frankenbergu se zase vyráběla polohovací lůžka pro válečné lazarety. Situace za druhé světové války byla pro podnik ještě méně příznivá než za války první. Nálety těžce poškodily některé provozy a továrna ve Frankenbergu byla na konci války bombardováním zcela zničena.
Po válce byl na základě Benešových dekretů Thonetům jejich majetek zabaven. Továrny v Bystřici pod Hostýnem, Halenkově, Koryčanech i velkostatky ve Vsetíně a Velkých Uhercích či obchodní domy v Praze a Brně se ocitly pod národní správou a v roce 1945 byly znárodněny. Vznikl tak Thonet, národní podnik, který byl roku 1953 přejmenován na Továrny na ohýbaný nábytek, tedy TON. Provozy Thonet v Československu byly reorganizovány a různě rozděleny v souladu s novými socialistickými výrobními koncepcemi. V Bystřici pod Hostýnem ale i přesto pokračovala výroba klasických Thonetových modelů, které postupně doplňovaly nové produkty, jež vznikaly pod vedením architektů Antonína Šumana, Radomíra Hofmana nebo Josefa Macka. Některé z jejich návrhů sklidily úspěchy doma i v zahraničí.
Dělníci experimentují s dlouhým dřevěným hranolem, který ohýbají do podoby spirály.
V letech 1965 až 1970 byl vybudován nový moderní závod, který výrobě slouží dodnes.
Návrh židle architekta Plhoně, který byl přihlášen do soutěže roku 1957.

TON za socialismu

V roce 1948 převzali v tehdejším Československu moc komunisté. Čtyřicet let jejich vlády se neslo i ve znamení politických represí a úpadku kulturních a morálních hodnot, což mělo negativní vliv také na kvalitu používaných materiálů a řemeslné práce. Ze zestátněných provozů vznikl národní podnik TON. Hlavním centrem výroby stále zůstávala Bystřice pod Hostýnem. Tyto archivní fotografie zachycují střípky z běžného provozu a života v továrně v době, kdy se, jak bylo deklarováno, pracovalo za kolektivní mír a prosperitu dělnické třídy.
Momentka z továrny TON z období sedmdesátých let.

Spolupráce
s architekty

TON měl výsadní postavení a vlastní návrhářský ateliér, jenž počínaje 50. lety vytvářel moderní návrhy židlí. Zpočátku v nich rezonovaly vlivy tzv. bruselského stylu, který se v Československu prosadil v souvislosti s prezentací na světové výstavě v Bruselu v roce 1958. V 70. letech převládly monumentálnější a jednodušší tvary. Oceňovány byly návrhy architektů Radomíra Hofmana a Antonína Šumana.
Autorem křesla je arch. Antonín Šuman. Získalo několik ocenění a v roce 1979 bylo zařazeno mezi nejlepší výrobky roku.
ROZHOVOR S Petrem, Josefem a Marií ČernochovÝMI

TON jako rodinná tradice

Rodinu Černochových jsme navštívili v jejich rodinném domku ve Všechovicích. Vyprávěli jsme si o jejich zkušenostech v továrnách TON a o tom, jak se práce promítla do života celé rodiny, který je spojen s touto malou vesničkou, jež je mimo jiné také rodištěm slavného funkcionalistického architekta Bohuslava Fuchse.
Přečíst si rozhovor